Zadlužení zemí EU a letmý pohled na euro | Malé PENÍZE Zadlužení zemí EU a letmý pohled na euro | Malé PENÍZE

19.04.2024

Zadlužení zemí EU a letmý pohled na euro

Evropský statistický úřad Eurostat vydal aktuálně tzv. druhou notifikaci o statistice vládního zadlužení členských zemí Evropské unie. V kontextu fakticky probíhajícího státního bankrotu Řecka je zajímavé se na statistiku vládních dluhů podívat podrobněji.

Zadlužení vlád států EU

Eurostat zveřejňuje širokou škálu údajů; my si pro ilustraci vybereme jen jeden z nich, který je však dobře vypovídající a také nám bude zapadat do jednoho z maastrichtských kriterií – jde o informaci o velikosti vládního dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) dané země. Tento údaj jsme i za několik posledních let zpracovali do následujícího grafu. Pro přehlednost jsou země eurozóny, tedy země, jež přijaly euro jako národní měnu, označeny u svého názvu symbolem eura (€).

Na grafu hned člověka zaujmou dvě nápadné záležitosti:

  • u všech zemí v posledních letech dochází k nárůstu zadlužení v poměru k HDP (ve skutečnosti je mezi státy jedna výjimka – Švédsko si drží vládní dluh kolem 40% HPD);
  • všechny země mají deficit, tedy dluh, a nikdo nemá rozpočtový přebytek.

Opravdovým šampionem v nárůstu vládního dluhu je Irsko, jehož dluh roste vskutku raketově – od přibližně 25% HPD v roce 2007 až na vysokých 95% v roce 2010.

Nejvíce zadluženými zeměmi jsou z tohoto pohledu již tradiční Řecko následované Itálií, Belgií a Portugalskem. Ovšem ani největší ekonomičtí giganti Evropy Německo a Francie (obě země kolem 83%) nejsou příliš pozadu. K tomu si ještě připočtěme, jaké záruky evropské státy poskytly.

Dluh eurozóny je velmi podobný – činí 85% HDP (zadlužení celé EU je „jen“ někde kolem 80% HDP).

Na druhou stranu nelze říci, že země s nejnižším zadlužením na tom budou automaticky dobře. Nejnižší zadlužení má Estonsko (kolem 7%). To patřilo mezi premianty, avšak krize tuto zemi silně zasáhla. Estonská vláda dokonce sáhla i k takovým opatřením, jako bylo vypínání veřejného osvětlení.

A kde je Česko? To se nachází na tom lepšímu konci žebříčku. Asi bychom však měli raději říci, že je blíže tomu méně špatnému konci žebříčku, jelikož stávající zadlužení Česka považujeme za velmi vysoké a samotný fakt, že většina zemí EU je zadlužená více, by nás neměl ukolébat k nějakému pozitivnímu sebehodnocení, jak se poslední dobou čas od času objevují – Česko jako nové Švýcarsko Evropy a podobné fantazie. Náš dluh je velmi vysoký, naše vláda bohužel plánuje jeho další nárůst a z avizovaného šetření (například omezením neefektivních výdajů státu anebo „náklad“ spojených s korupcí) se po volbách v mnohém zbyly jen proklamace.

Co říkají maastrichtská kritéria?

Pro zjednodušení si vezmeme jen jedno kritérium – veřejné finance: toto kritérium pro akceptování eura jako domácí měny říká, že podíl veřejného dluhu na HDP nesmí být vyšší než 60% a že státní rozpočet nesmí mít deficit vyšší než 3% HDP (rozumějme roční státní rozpočet).

Pokud si nyní vztáhneme 60% kritérium na celkové zadlužení v poměru k HDP na země eurozóny, zjistíme, že bude jednodušší vypsat jen ty země, které kritérium splňují – těch, co toto kritérium nesplňují je totiž většina. Tedy členové eurozóny s deficitem pod 60% jsou Estonsko, Finsko, Lucembursko, Slovensko a Slovinsko. Tedy žádní obři. Všichni ostatní limit 60% alespoň jednou překročili. Tady také vidíme jeden z možných důvodů, proč převážná většina zemí nechce o vylučování z eurozóny při neplnění maastrichtských kriterií ani slyšet – eurozóna by se totiž v takovém případě rozpadla.

Ještě si pro informaci shrňme země, které euro zatím nepřijaly, a zároveň limit 60% splňují (to neznamená, že ostatní kriteria zákonitě splňují také): Bulharsko, Česko, Dánsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko. S výjimkou Maďarska a Spojeného království jde o všechny země, které zatím mimo eurozónu stojí, přičemž Britové řekli, že asi euro zavádět nechtějí. Je to tím, že nováčkové vyvíjejí snahu na přijetí eura a tím pádem limit dodržují, kdežto ti, co už jsou uvnitř, pravidla příliš netrápí?

Jak dál s eurem?

Nastiňme si nyní některá pro a proti přijetí eura, abychom si provedli na závěr krátkou rekapitulaci.

Poslední informace o datu možného přijetí eura v Česku hovoří o období kolem roku 2020. Doufejme, že se do té doby země eurozóny i ostatní členové EU zkonsolidují a najdou efektivní mechanismus, jak dodržovat svá vlastní pravidla a přispět tak ke stabilitě a prosperitě projektu společné evropské měny.

Komentáře

  1. petík :

    Tak můžeme přijmout € v okamžiku, kdy všechny země eurozóny budou splňovat vstupní kritéria 🙂

  2. Jarda :

    Od € uhánět, co nejdál. Pokládám zachování integrity vlastní měny, ze naprosto rozhodující, pro možnost korigovat kurz koruny, dle naší potřeby. Společná měna států s různým hospodářským potenciálem, byla největší chybou politického rozhodnutí vybudovat EU. A buse stále zdrojem napětí mezi jihem a severem EU a může být i příčinou rozpadu finančně nezkonsolidovaného celku. Nelze zapřahat vedle sebe krávu a hřebce do potahu.

Napsat komentář: petík Zrušit odpověď na komentář