Případ – složení ceny benzínu u čerpací stanice

DOTAZ: velice rád bych se dozvěděl, z čeho se skládá koncová cena bezinu (nafty i naturalu), kterou plátím jako obyčejný řidič na benzinové pumpě. Vím, že platíme nějakou spotřební daň, ale kolik to je? A proč je poslední dobou benzin stále dražší a dražší? Kdo na tom nejvíc vydělává?

MALÉ PENÍZE: Rozložení ceny benzinu, kterou platíte u čerpací stanice, je z pohledu jejího profilu poměrně jednoduché. Důležitou složkou je spotřební daň, která u nás momentálně na benzin činí 12,84 Kč/litr (u nafty je z důvody podpory úspornějších motorů o něco nižší).

Dalším výraznou součástí je cena ropy, která v současné době představuje přibližně stejnou proporci jako spotřební daň – počítáme ropu typu Brent. Ta je sice dražší než americká nebo arabská ropa, protože neobsahuje tolik síry, avšak je zase tím pádem levnější na zpracování.

Pak tu máme DPH 20%, jež se počítá paradoxně také se započtením spotřební daně. A zbytek ceny tvoří doprava ropy, její zpracování v rafinerii, doprava do čerpacích stanic, prodej a marže firem. Mimochodem marže zpracovatelů ropy je poměrně stabilní. Marže u čerpacích stanic je velmi nízká, řádově desetníky, možná někde i přes korunu.

Tedy v souhrnu to vypadá přibližně jako na následujícím grafu. U DPH se nenechte zmást nižší hodnotou, než je 20% – koláčový graf ukazuje rozložení výsledné ceny, kterou platíte u pumpy již se započtenou DPH. Údaje jsou přibližné a pochopitelně závisejí na cenové hladině a na situaci na komoditních trzích.

Jak vidíte, sazba spotřební daně je pevnou složkou ceny benzinu. I když je DPH variabilní, tedy je stanovena procentem, celkově DPH a spotřební daň tvoří o něco víc než polovinu výsledné ceny. Díky tomu nedochází při změně ceny ropy k zásadní změně ceny benzinu. Bude k tomu ale také jiný důvod – při poklesu ceny ropy ceny u čerpacích stanic klesají jen velmi neochotně, opačný proces zdražování však běží dosti pružně. To je dáno chováním prodejců pohonných hmot, kteří tak reagují na neutuchající poptávku po palivech do našich čtyřkolových miláčků.

Svoji roli zde hraje také kurz české koruny vůči americkému dolaru (USD). Ten je pro nás již několik roků příznivý. Doby, kdy kurz dolaru byl kolem 40 Kč, jsou minulostí, nikoli však nenávratnou.

Tím se dostáváme k elasticitě trhu, tedy k závislosti poptávky pohonných hmotách v závislosti na dalších cenových parametrech. Podle studie VŠE, kterou provedla pro ministerstvo životního prostředí Alena Kováčová, je nárůst poptávky po PHM téměř přímo úměrný nárůstu příjmů: nárůst příjmů o 1% znamená nárůst poptávky po pohonných hmotách o 0,98%. Elasticita v závislosti poptávky na zvýšení ceny pohonných hmot vypadá tak, že při zvýšení ceny o 1% poklesne poptávky pouze o přibližně 0,26%.

Podle světových studií obecně platí, že když cena ropy stoupá, stoupá i cena u čerpacích stanic; naopak finální cena je stabilní, když cena ropy klesá. S cenou ropy to také není zcela jednoznačné, jelikož část se nakupuje s okamžitým dodáním (spot) a část s dodáním v budoucnosti (futures), tedy nemůžeme při změně aktuální (spotové) ceny ropy čekat okamžitou reakci na ceníku čerpaček.

Podíváme-li se na letošní ceny ropy Brent a průměrné ceny benzinu Natural 95, jak ji publikuje Český statistický úřad, korelaci mezi cenou ropy a cenou benzinu najdeme.

A kdo na tom nejvíc vydělá? Přece stát – ten nemusí provádět průzkumy ložisek, budovat těžební plošiny nebo rafinerie či další infrastrukturu. Stát platí jen aparát, který daně vybírá.