22.11.2017

Případ – stavební spoření jako investiční nástroj

DOTAZ: Letos na jaře všichni psali, že se stavební spoření po změnách už nevyplatí, že je lepší peníze investovat jinam. Je to pravda? Moc by mě zajímal váš názor. Opravdu je stavebko mrtvé? Asi bych měl dodat, že naspořené peníze nechci použít na stavbu nebo opravy, ale pro svou osobní spotřebu.

MALÉ PENÍZE: Po změnách, které stát doposud v oblasti stavebního spoření udělal a pravděpodobně ještě udělá, se tento způsob ukládání peněz stává tím, čím měl původně být – spořením za účelem výstavby nebo rekonstrukce vlastního bydlení. Tedy jako čistě způsob spoření jej nepůjde použít, resp. neměli byste nárok na státní podporu.

Stát vynaložil na státní podporu stavebního spoření v roce 2010 celkem téměř 12 miliard Kč. Bylo by tedy logické, že v době narůstajícího vládního dluhu bude stát chtít ušetřit a příspěvek na stavební spoření k tomu přímo vybízí. Proč? No protože byl z velké části využíván na spoření a nikoli za účelem výstavby. A podpora výstavby byla zdůvodněním státní podpory u tohoto typu finančního produktu.

Krom toho, představuje 12 miliard asi ¼ úroků placených ročně za vládní dluh; tedy je to i zajímavá částka z pohledu ministerstva financí. Můžete se také pozastavit nad tím, proč by měli všichni daňoví poplatníci přispívat na neúčelové spoření užší skupině daňových poplatníků.

Jedním z kriterií pro získání státní podpory je doba trvání spoření – 6 let. My v současné době vidíme (a to jen mlhavě) do roku 2013, odkdy bude nutné stavební spoření skutečně vázat na výstavbu nebo rekonstrukci bydlení a bude nutné takové využití finančních prostředků prokázat. To je hlavní důvod, proč už stavební spoření nelze považovat za jeden z nástrojů klasického spoření.

Podmínky stavebního spoření se s velkou pravděpodobností nebudou měnit k lepšímu a budou se spíše zpřísňovat.

My se ještě podíváme na to, jak konkrétně vychází stavební spoření v číslech. Vybrali jsme si modelový případ pro první rok spoření a po dvou letech spoření s maximální částkou, za níž lze získat dotaci. Dotace činí 10% z naspořené částky, maximálně 2 000 Kč. Z toho plyne, že v našem modelovém příkladu počítáme s roční naspořenou částkou 20 000 Kč.

Výpočet jsme si zjednodušili ještě následujícími předpoklady:

  • roční naspořená částka se vloží hned na začátku roku (úroky za naspořenou částku počítáme za celý rok);
  • úroky za úložku počítáme také běžné, aktuální bez marketingových akcí – tyto úroky se během 6 let spoření téměř jistě změní;
  • klient nepodléhá žádné speciální akci a ani marketingové akční či podobné nabídce;
  • poplatky jsou z ceníků stavební spořitelen (SS) platných v druhé polovině října 2011, které však mohou podléhat změnám;
  • klient nepožaduje žádné služby (např. vinkulace, mimořádné výpisy atd.) a jen spoří;
  • výpis z účtu stavebního spoření je jednou ročně;
  • klient si nebere úvěr a jen spoří;
  • pokud je v ceníku stavební spořitelny více variant poplatků či úroků, brali jsme v potaz tu horší možnost (vzhledem k nepřehlednosti některých nabídek může jít o přibližné údaje a prosím vždy se o aktuální nabídce SS informujte);
  • státní podpora se připisuje na začátku dalšího roku za poslední rok se připíše na jeho konci.

V prvním roce spoření se platí poplatek za zpracování smlouvy, který se už v dalších letech neprojevuje.

Výpočet modelového příkladu tedy vypadá následovně; přinášíme jeho podrobnou kalkulaci, abyste si mohli výpočet přizpůsobit svým konkrétním potřebám (nebo aby se na nás mohli vrhnout příznivci stavebních spořitelen a vysvětlili nám, že je výpočet úplně špatně a že ta jejich stavební spořitelna nabízí úplně, ale úplně ty nejvýhodnější podmínky).

Jak je vidět, tak výnosy ze stavebního spoření velmi ovlivňuje výše poplatku za uzavření smlouvy. Jelikož Stavební spořitelna České spořitelny účtuje poplatek 0,5% z cílové částky a ne 1% jako ostatní, vychází její nabídka o něco lépe.

Ovšem při bližším pohledu zjistíme, že tento rozdíl na poplatku za uzavření smlouvy činí pouhých 600 Kč. Má tedy smysl se díky této částce vydat někam na pobočku nebo za obchodníkem, sepsat smlouvu, 6 let spořit a po této době získat plus mínus 120 tisíc?

Pro každý rok jsme vypočetli efektivní úrok, tedy kolik naspoříte za daný rok ve vztahu k částce, již máte na začátku tohoto roku. Efektivní úrok rok od roku klesá – to je tím, že se ve výnosech projevuje státní příspěvek 2 000 Kč, který je po celou dobu spoření stejný. Zároveň však klesá objem vámi naspořených peněz, takže ony 2 tisíce hrají stále menší a menší roli, což se projevuje nižším procentuálním výnosem. Abstrahujeme nyní od prvního a posledního roku spoření – ty jsou neobvyklé nejen díky poplatku za uzavření smlouvy, ale také výplatou státního příspěvku.

Úplně poslední řádek tabulky ukazuje úrok, který by vedl ke stejnému zhodnocení peněz při termínovaném vkladu na 6 let. Jinými slovy: na jaký úrok by musel termínovaný vklad být, abyste dosáhli stejný výnos jako ve stavebním spoření. Jde o teoretické číslo, protože stavební spoření není určeno lidem, kteří by si mohli dát úložku v takové výši na tak dlouhou dobu. Nicméně dopočítané úroky povětšinou nad 2% p.a. jsou někde v lepší polovině současné nabídky spořicích účtů.

Když už jsme studovali ceníky bank, našli jsme jednu perličku. Ceník Raiffeisen stavební spořitelny obsahuje také položku „odstoupení od smlouvy o úvěru ze strany RSTS“ ve výši „3,00 % z výše poskytnutého úvěru“. Tedy pokud tato SS odstoupí od smlouvy, vy jí za to uhradíte poplatek. Mimochodem, například ceník Wüstenrot SS obsahuje podobný poplatek, ovšem jen za výpověď, kdy klient nesplácí úvěr – aspoň je zde uvedena výpověď z logického důvodu; otázkou pak je, z čeho asi klient uhradí onen poplatek, když nemá na splácení úvěru?

Závěrem můžeme tedy konstatovat, že stavební spoření se stává skutečným stavebním spořením určeným zejména drobný střadatelům, kteří chtějí peníze použít na výstavbu nebo rekonstrukci bydlení. Pokud mezi ně patříte, zkuste si v bance (má-li stavební spořitelnu) vyjednat lepší podmínky a to především snížení poplatku za uzavření smlouvy.

Pro ostatní lidi stavební spoření už jako investiční nástroj nefunguje.

Komentáře

  1. nn :

    Efektivní úrok p.a. je samozřejmě špatně. Uvedených 120 000 tam leží jen 3,5 roku – je potřeba počítat se stejnými lhůtami úložek. Autor je [část textu vyřazena pro rozpor s podmínkami používání webu].

Vložte svůj komentář