23.08.2017

Případ – mám dobrý nápad na podnikání: jak na něj sehnat peníze?

DOTAZ: rád bych Vás poprosil o radu. Mám podle mého skvělý podnikatelský záměr (start-up), o jehož úspěchu jsem přesvědčen. Chybí mi však potřebný kapitál.  Hledám proto investora, který by se mnou chtěl projekt (z větší části) financovat. Samozřejmě počítám s tím, že bych mu za počáteční výpomoc nabídl adekvátní podíl ve své společnosti. Do televizního Dne D se mi jít nechce, protože nemám rád pana Okamuru. Poradíte mi, jak jinak mohu potenciální investory oslovit? Existují nějaké veletrhy nebo třeba katalogy či webové prezentace?

MALÉ PENÍZE: Hned na úvod by možná bylo záhodno, abychom tazatele vyvedli z romantické představy, možná podpořené sledováním televizních seriálů, že na dobrý podnikatelský nápad lze běžně získat peníze. Bez šance ale také nejste a my si ukážeme, jak postupovat, i kdyby to nevedlo přímo k získání peněz.

 

Začněte podnikatelským plánem

První záležitostí, jíž byste měli začít, je zpracování podnikatelského plánu (záměru); někdy se můžete setkat s anglickým výrazem business plan. Je to dokument, který popisuje velmi podrobně celý podnikatelský záměr. Všimněte si prosím, že jsme zvýraznili slova „velmi podrobně“, jelikož plán musí být opravdu konkrétní. Takový podnikatelský plán, je-li zpracován opravdu poctivě a realisticky (ano, to je další velmi důležité slovo), vám pomůže zejména:

  • samotnému se zorientovat ve skutečných možnostech vašeho nápadu a zjistit jeho finanční náročnost;
  • prezentovat svůj záměr finančním institucím, resp. investorům.

Co by měl takový podnikatelský plán obsahovat?

(1) Strategie popisuje, čeho chcete vlastně dosáhnout, v jaké oblasti budete podnikat, jaký nápad to vlastně máte atp. Součástí této pasáže může být také tzv. SWOT analýza (z anglického strengths, weaknesses, opportunities, threats), což je přehled největších předností a nedostatků projektu, dále příležitostí na trhu i v ekonomice a v neposlední řadě nebezpečí, jež vašemu podnikání budou hrozit.

Častou chybou již v tomto stádiu bývá přecenění předností podnikatelské myšlenky a příležitostí na trhu a naopak nevýhod a nebezpečí. Je dobré se poradit s někým, kdo je zdravě skeptický, což ostatně platí pro celý podnikatelský plán.

(2) Část o trhu (marketingu) by měla obsahovat zejména informace o:

  • situaci v tržním segmentu, kde se budete pohybovat (např. jak se vyvíjí celková spotřeba pečiva, náhradních dílů, počet lidí, co chodí do čistírny atp.);
  • přehled o očekávaných odběratelích (např. kdo přesně by vaše produkty odebíral, jaké mají odběratelé požadavky, kolik jich je, jaké množství jsou schopni odebrat, zda-li byl v tomto směru proveden nějaký průzkum atp.);
  • přehled o dodavatelích (např. jaká je mezi nimi konkurence, flexibilita jejich dodávek, cenová hladina dodávek, nebezpečí závislosti na jednom či omezeném okruhu dodavatelů atp.);
  • přehled o konkurenci, zejm. její hlavní přednosti a nedostatky a možnost ovlivnění mého podnikání;
  • někdo se v této části také zabývá celkovým stávajícím i předpokládaným vývojem ekonomiky, což ostatně není vůbec na škodu.

Je dobré především v této části používat dostupná statistická data a šetření, jež najdete buďto přímo na stránkách Českého statistického úřadu nebo i dalších institucí nebo firem, které zpracovávají různé studie a uveřejňují je na internetu. Podle naší zkušenosti, není příliš velkým problémem nějaká vhodná statistická data na webu najít.

Krom toho může být v některých případech vhodné provést vlastní průzkum potenciálních klientů. Ten bývá vhodný zejména tam, kde je počet odběratelů menší a představuje ohraničenou množinu (např. ženy v mé obci, trafiky v okolí 20 km atp.). Vlastní průzkum se dělá obvykle tak, abyste neodhalili celý podnikatelský záměr. Ne druhou stranu, musíte si zajistit způsob, jak dostat zpětnou vazbu.

Tak například firma, která plánuje dodávat ráno čerstvé pečivo do domácností, roznese do poštovních schránek v okolí letáky s orientační nabídkou (obsahující informaci, že jde o záměr). Bohužel však na letáku neuvede žádný kontakt a ani domácnosti následně nikdo neobchází s dotazy na možnou poptávku. Takový místní průzkum je sice na místě, ale jan dobře byl zahájený, tak špatně byl dokončený – prakticky bez možnosti zpětné vazby od potenciálních klientů.

Výsledkem této marketingové části by měla být kvantifikace (vyčíslení) toho, jaký objem vašich produktů je reálné, aby trh v daném čase absorboval. Z toho by vám měly také vyjít plánované tržby do finančního plánu.

Pamatujte, že dnes není takový problém nějaký produkt vyrobit (resp. poskytnout službu) nebo prodat, ale klíčem k úspěchu je zjistit, co zákazníci požadují a za co jsou ochotni zaplatit. Podle marketingové teorie se tedy zaměřte zejména na tento bod – pokud vám přijde váš nápad skvělý, nic moc to ještě nemusí znamenat; skutečně skvělým se nápad stane, až takovým bude připadat potenciálním platícím zákazníkům.

(3) Finanční plán je již „jen“ vyčíslením předchozích kroků. Měli byste si sestavit plánované finanční výsledky a to zejména výkaz zisků a ztrát (výsledovku) a rozvahu (bilanci), popř. následně i výkaz o peněžních tocích.

Začněte tím, kolik můžete svým potenciálním klientům svých produktů prodat; z toho by vám měly vyjít tržby se zohlednění nějaké konzervativní inflace. Následně si vypočítejte s tím související náklady na produkci, administrativu, reklamu atp. Opět nedoporučujeme být optimistou; zdravá dávka skepse je v této fázi vaším pomocníkem.

Doporučujeme rovnou zpracovat alespoň dvě varianty: realistickou (s použitím výhradně vlastních prostředků) a optimistickou (s použitím cizích finančních zdrojů).

Pokud vám varianty vycházejí ziskově, máte za sebou první z mnoha kroků vašeho podnikání.

 

Financování úvěrem

Získat úvěr na zcela nový podnikatelský záměr (start-up), není u bank zcela obvyklé. V podstatě máte jedinou možnost: dát do podnikání nějaké své peníze a zastavit za úvěr nějaký majetek. Zda-li použijete vlastní majetek, majetek nakoupený v rámci podnikatelského záměru nebo majetek nějakého důvěřivého ručitele je jen na vás.

Velmi obecně u bank platí, že váš vlastní vklad do podnikání by měl tvořit minimálně asi 30-50% celkového financování a zbytek dá banka. Konkrétní poměr záleží na sektoru a způsobu podnikání. U nového projektu bychom spíše počítali 50% a více vlastních prostředků.

Výhodou financování úvěrem je to, že stále máte 100% podíl na vašem podnikání, což není případ získání financí od fondu.

A pokud nemáte žádné prostředky nebo majetek, jež byste do podnikání vložil, asi nemá smysl číst dále a spíše se vydejte cestou, jakou šel například William Wrigley – do Chicaga přibyl s 32 dolary v kapse a postupně z nich vybudoval žvýkačkové impérium.

 

Finance z fondu

Je tu ještě možnost získat peníze z nějakého venture fondu nebo od soukromého investora. Fondy venture, někdy označované jako fondy rizikového kapitálu, jsou fondy sdružující obvykle soukromé investory. Tyto fondy tedy neobsahují žádný kapitál, jež by normálně bylo vhodné označit jako rizikový. Měřítko rizikovost i se vztahuje spíše na projekty, kam fondy investují. Venture fond může investovat i do nového podnikatelského záměru, nové firmy (start-up).

Uvědomte si však, že v případě takové investice od fondu vás čeká zejména následující:

  • fond bude mít chtít ve vaší firmě obchodní podíl, pravděpodobně většinu (tedy i zde budete muset vložit nějaké vlastní prostředky);
  • fond bude chtít po jisté době tento podíl prodat jinému investorovi (můžete to být samozřejmě i vy, zejména pakliže si v počátku vaší spolupráce sjednáte tuto možnost nebo přímo opci ve vzájemné smlouvě);
  • fond bude chtít mít z projektu vysoký výnos na své investici v řádu desítek procent ročně (velice orientačně kolem 20-40%).

Na druhou stranu venture fond by mohl být schopný financovat i projekt, do kterého by nešla banka.

Přehled fondů i s kontakty naleznete například na stránkách české nebo evropské asociace.

 

Důvěrnost informací

Nakonec ještě poznámka o důvěrnosti dat, jež budete poskytovat. Pokud je vaše myšlenka opravdu průkopnická, nechcete, aby ji někdo okopíroval a předběhl vás. Pokud jde nápad patentovat, udělejte to. Jinak je férové říci, že dobrá ochrana vaší myšlenky neexistuje a musíte se s tímto rizikem smířit, budete-li někde žádat o peníze.

Praxe říká, že u finančních institucí jsou takové údaje celkem v bezpečí, ale i tam dělají jen lidé a výjimka může nastat.

V tomto směru bychom doporučili učinit alespoň následující kroky:

  • při širším oslovení bank nebo investorů použít jen výtah z vašeho podnikatelského záměru;
  • pokud projeví o financování někdo zájem, poskytněte mu celý podnikatelský plán pokud možno oproti podpisu dohody o důvěrnosti informací, kde se druhá strana zavazuje, že svěřené informace nepoužije k jinému účelu, než k posouzení financování projektu, a že informace posléze skartuje. Není to žádná právně silná ochrana, nicméně určitou míru komfortu vám to dá. Banky obvykle nejsou ochotny takovou dohodu podepsat, jelikož podléhají bankovnímu tajemství ze zákona, což je logické. Naopak fondy jsou na podpis takové dohody zvyklé.

Tak držíme palce, ať se vše podaří!

 

Vložte svůj komentář