22.11.2017

Případ – co s tisícovkou dolarů, která nám zbyla z dovolené?

DOTAZ:  Před pár dny jsme se vrátili z rodinné dovolené na Kubě a v peněžence mi zbylo více než tisíc dolarů, které jsme si s sebou vzali, kdyby se semlelo něco neplánovaného. Teď ale nevím, co s nimi. Sice na podobnou dovolenou tento rok již nepojedu, přesto mi přijde zbytečné a hlavně drahé peníze měnit zpět na české koruny, když je budu napřesrok nejspíše potřebovat znovu. Poradíte, co mám s penězi dělat?

MALÉ PENÍZE: Tisíc amerických dolarů (USD) je dost velká částka na to, abychom přemýšleli o výhodnosti jejího převedení zpět na koruny nebo o jejím ponechání v původní měně. Na druhou stranu to není zas až tak vysoká částka, abychom se nemohli s případnou ztrátou bez větších problémů smířit. To nám dovolí jednu věc, kterou bychom za normálních okolností běžnému člověku nemohli doporučit – zahrát si tak trochu na formové dealery, tedy na obchodníky s měnou.

Kurzy měn jsou ovlivněny velkým množstvím faktorů, zejména pak pokud jde o tak rozsáhle používanou měnu jako je americký dolar. My si tady některé z těchto faktorů, jež kurzy obvykle ovlivňují, uvedeme i s krátkým komentářem. Sami si pak spíše pro zábavu můžete vyhledat další údaje na internetu a příslušné části analýzy prohloubit.

Vycházíme z toho, že americká ekonomika je sice mnohem silnější než česká (tedy ve vývoji kurzu obou měn by měla hrát prim), zároveň je však česká ekonomika velmi pevně svázána s ekonomikou EU.

(1) Ekonomika. Ekonomická situace dané země je jedním z klíčových faktorů ovlivňují kurz určité měny. Celkově se posuzuje ekonomická situace země podle několika měřítek, z nichž vybíráme obligátní růst nebo pokles hrubého domácího produktu (HDP). Jde o vyjádření jakéhosi celkového stavu ekonomických odvětví v ekonomice (průmysl, služby). K tomu existuje mnoho dalších indikátorů pro posouzení stavu ekonomiky dané země. Pro čtenáře je asi nejjednodušší si na internetu najít buďto přímo analýzy konkrétní ekonomiky nebo se v případě Česka třeba podívat na stránky Českého statistického úřadu, kde je i sekce o hlavních ekonomických údajích, nebo Eurostatu.

Americká ekonomika byla první, kde se projevila ekonomická krize a Evropa měla v tomto směru za USA určité „zpoždění“, což se projevilo i následně v další fázi. Podle aktuální předpovědi Eurostatu na roky 2012 a 2013 (označení „F“ znamená forecast, nebo-li předpověď) si povede USA o něco lépe než Česko, resp. Evropa. Důvod můžeme hledat zejména v neutěšeném zadlužení téměř všech evropských států.

(2) Úrokové míry hrají také významnou roli, jelikož z pohledu mezinárodního investora je výhodné peníze investovat do měny, resp. do instrumentu denominovaného v této měně (např. dluhopisu), kde je vyšší úroková míra, než je v ostatních zemích. Na tuto situaci se dívejme optikou pouze vybraných měn, jež jsou pro investory důvěryhodné, přičemž USD je měnou nejdůvěryhodnější.

Úrokové míry jsou v hlavních ekonomikách na nízké úrovni, což je „důsledek“ probíhající krize (centrální banky snížením úrokových měr podporují svoje ekonomiky v oživení). Výhledově tedy čekejme růst těchto sazeb.

Inflace je v USA i v Česku někde kolem 1-2 %. Tedy jen z tohoto pohledu je inflace velmi nízká a sama o sobě nyní nevytváří důvod pro zvýšení úrokových měr (ty by ztlumily výdaje v ekonomice a přibrzdily inflaci).
Centrální banky se rozhodují samozřejmě podle mnoha dalších kriterií, zda-li se budou úrokové míry měnit či nikoli.

USA si v oblasti inflace vedou lépe než Česko. Inflace se zde dlouhodobě pohybuje kolem 2-3 % ročně, což je jen o málo víc, než byla doposud inflace v eurozóně. Česko si nevede špatně, ale přeci jen ve statistikách občas vyskočí nějaké to překvapení (např. 6,3% v roce 2008).

Jedním z velkých faktorů, jež budu silně tlačit na nárůst inflace a pravděpodobně povedou i k jejímu růstu, jsou astronomické částky, jež se momentálně pumpují do některých evropských států. Jen za poslední únorový den (2012) si evropské banky půjčily u Evropské centrální banky přes půl miliardy eur. To nebyla zatím zdaleka jediná finanční injekce.

(3) Alternativní faktory a investice jsou dalšími parametry ovlivňujícími kurz měny. Aktuálně můžeme zmínit situaci kolem Íránu, jež je významným vývozcem ropy. Írán vyhrožuje záměrem disponovat jadernou zbraní, což se nelíbí zejména Izraeli – ten je schopen proti Íránu i vojensky zasáhnout. Mj. i díky tomu se cena ropy může vyšplhat do výšin, jež jsme zatím nezažili. Jak s tím souvisí dolary? Obchody s ropou jsou denominovány právě v USD, což zvýší poptávku po této měně.

Takových faktorů je však velmi mnoho. Mohli bychom sem počítat například také nastávající volby v USA, kdy není jasné další politické směřování této země.

Dále můžeme zmínit např. náladu (sentiment) na trhu, resp. náladu investorů. Tím je míněn obecný trend v převažujících názorech investorů na očekávaný vývoj v té či oné oblasti. Jelikož si na krizi ještě všichni dobře pamatují, jednou z těchto nálad je opatrnost při zvažování investic.

V neposlední řadě by kurz USD vůči české koruně mohla ovlivnit i nějaká specifická poptávka po naší měně, jež by mohla být např. důsledkem prodeje nějakého velkého podniku zahraničnímu investorovi (aerolinky, letiště, energetika…). Podle našich informací se nic takového v brzké budoucnosti pravděpodobně neodehraje.

To jsou tedy jen tři podle nás důležité faktory ovlivňující kurz měny. Je třeba si uvědomit, že na světě jsou tisíce analytiků, kteří situaci na trhu průběžně analyzují. K nějaké větší změně na trhu měn tedy dojde především v situaci, kdy se nějaká veličina změní výrazně jinak, než trh očekává. Tedy např. pokud HDP klesne, nemusí to automaticky znamenat pokles kurzu měny; k tomu by došlo zejm. v situaci, kdy by byl pokles větší, než trh očekával, nebo kdyby nastal pokles místo růstu či stagnace.

Investice do měny je tedy něčím velmi složitým a běžnému investorovi je nemůžeme doporučit. Pro jistotu připomínáme, že nikdo z Malých peněz není investičním poradcem a tedy se jedná čistě o naše osobní názory. A tento osobní názor říká, že dolar bude spíše stagnovat nebo mírně růst.

Vložte svůj komentář