23.11.2017

Jak rodičům malých dětí v Česku chybí vstřícné pracovní podmínky, hlavně matkám

V české společnosti po narození dítěte stále zůstává podle posledních průzkumů Českého statistického úřadu (ČSÚ) a studie IDEA, odkud pocházejí i použitá data,  tradiční rozdělení rolí v rodině – matka zůstává doma, otec chodí dál do práce na plný úvazek.

Podle ČSÚ je šedesátkrát větší pravděpodobnost, že jediným zaměstnaným mezi rodiči s nejmladším dítětem do čtyř let bude otec, a ne matka. Přitom se ve vyspělých zemích rodičovská dovolená buď dělí mezi oba partnery, nebo je matkám umožněno často až do 15 let věku dítěte čerpat rodičovskou dovolenou, například ve formě letní dovolené nebo výběru jednoho či dvou dnů v rámci pracovního týdne.

Rozdělení zaměstnanosti mezi rodiče v závislosti na věku nejmladšího dítěte je dobře vidět na následujícím grafu.

Propad zaměstnanosti u žen je zvlášť zřejmý na následujícím grafu, jež ukazuje propady zaměstnanosti u žen s dětmi do 6 let věku (ženy v EU ve věku 20-49 let).


Chybí alternativy, zejména pro mladé matky, které by chtěly dál pracovat. Částečné úvazky, flexibilní pracovní doba, práce z domova nebo podnikové školky jsou v Česku spíše výjimkou.

Tak například v Německu a Rakousku pracuje na částečný úvazek přes 60 % matek s nejmladším dítětem ve věku do 12 let, v Česku, Polsku a Slovensku je ta ale pouhých 10 %.

Životní situace rodin s dětmi velmi závisí na tom, zda na pracovním trhu participují oba rodiče nebo jen muž. Rodiny s malými dětmi, kde pracuje muž a žena je na rodičovské dovolené, jsou často ohroženy příjmovou chudobou. V České republice bylo v tomto roce příjmovou chudobou ohroženo 9 % osob, což je nejméně v EU. Osoby z rodin s dětmi, kde vydělává pouze muž, byly ohroženy 1,4x více než běžná populace ČR.

Příjmová chudoba je definována jako 60% průměrného čistého příjmu na osobu. Hranice chudoby byla tedy v roce 2010 určena ročním příjmem 111 953 CZK. Poměr ohrožených příjmovou chudobou v závislosti tom, zda-li je rodina s dětmi nebo nikoli, je vidět na dalším grafu.

Jak je vidět, podstatný rozdíl mezi ohrožením chudobou není v tom, zda-li má rodina děti či nikoli, ale zda je rodina úplná nebo ne. Neúplné rodiny jsou také nejvíce ohroženy materiální deprivací.

Dále uvádíme několik případů složení rodiny a její minimální čistý měsíční příjem na udržení alespoň na hranici chudoby. Údaje jsou vztaženy na rok 2010.

typ rodiny

min.čistý měs.příjem CZK

bezdětná rodina

13 994

pouze jeden rodič se 2 dětmi (z toho jedno starší 13 let)

16 793

rodina se 2 dětmi (z toho jedno starší 13 let)

21 458

rodina se 3 dětmi (z toho dva starší 13 let)

24 256

Jednou z možností, jak příjem rodiny zajistit, jsou třeba částečné úvazky. Průměr Evropské unie pro částečně zaměstnané matky je 31 %, v ČR ale pouhých 9%. Podle vypracované studie přitom zaměstnanost žen s dětmi za posledních 15 let spíše klesala.

V roce 1994 nastupovala většina matek na mateřskou zhruba ve dvaceti letech, po roce 2007 se tato hranice posunula k 26 letům. Kdyby přitom stát dokázal tyto matky zapojit zpět do pracovního procesu (mezi současným výpadkem 26–35 let), získal by do státního rozpočtu podle studie zhruba 5,2 miliardy korun na dani z příjmů, sociálním a zdravotním pojištění.

Alarmující je také skutečnost, že v letech 2009-2011 se 40,3% dětí narodilo mimo manželství. Ovšem kolem 74% dětí žije v sezdaném soužití, tedy je tady výrazná část dětí, jež se rodí před svatbou.

Co by tedy pomohlo k vyšší participaci rodičů, zejména matek, s malými dětmi na trhu práce:

  • rozšíření částečných úvazků,
  • napojení rodičovské dovolené na zaměstnanost, ne na ekonomickou aktivitu osob;
  • vyšší pohlavní rovnost, rozdělení rolí partnerů v péči o dítě a na trhu práce;
  • lepší služby organizované péče o děti především do věku 4 let, čímž jsou míněny jesle, mateřské školky nebo jiné formy hlídání dětí.

 

Vložte svůj komentář