23.08.2017

Případ – souvislost mezi vzděláním a hospodářským růstem.

DOTAZ: Nedávno jste psali článek o výplatách a úrovni vzdělání. Je možné říct, že čím vzdělanější jsme, tím se nám jako státu lépe daří?

MALÉ PENÍZE: Ano, lze to takto říci. Je třeba klást důraz na vzdělání, jeho kvalitu a úroveň. Například (rostoucí) počet vysokoškoláků o úrovni vzdělanosti nemusí vypovídat, pakliže nejde o kvalitativně vysokou laťku. Jinými slovy, růst počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí u vysokých škol s nízkou kvalitou vzdělanost nepozvedne a tím pádem ani hospodářskou úroveň naší země.

Podíváme se ale konkrétně na studii IDEA, jež se tímto tématem důkladně zabývala. Tato studie je velmi zajímavá a doporučujeme vám ji k vaší pozornosti. My z ní čerpáme pro tuto odpověď.

Dlouhodobý růst hrubého domácího produkt (HDP) se nezanedbatelně promítá do zvyšování kvality života. Významným faktorem růstu HDP je podle řady výzkumů úroveň vzdělanosti obyvatel, která se výrazně odvíjí od kvality vzdělávacího systému. Avšak horizont dopadů reforem vzdělávacích systémů je dlouhodobý a mnohonásobně překračuje životnost demokratických vlád. Dlouhodobý vztah mezi vzdělaností a zvyšováním ekonomické a sociálním úrovně země navíc zůstává běžnému vnímání skryt. Výsledkem je, že vzdělávací systém je často spíše verbální než opravdovou prioritou.

V porovnání studijních výsledků na školách byly použity výsledky z mezinárodních srovnávacích testů školních znalostí PISA (Program for international student assessment). Vlastní národní šetření tohoto typu zatím ČR nemá a bohužel ještě ani nezačala vyvíjet.

Poslední výsledky PISA 2009 zveřejněné na konci roku 2010 vzbudily v ČR velkou pozornost. Potvrdily pokračující trend snižování kognitivních dovedností českých patnáctiletých žáků z předchozích let, který ukazovalo nejen šetření PISA. Propad českých žáků do průměru OECD je vážným důvodem ke znepokojení, protože k němu dochází v historickém období, kdy se zvyšuje vliv kognitivních (poznávacích, rozumových) dovedností obyvatel na hospodářský růst zemí.

O příčinách zhoršujících se výsledků českých žáků se v ČR stále spíše jen spekuluje. Propad výsledků je často dáván za vinu změnám v kvalitě učitelů a kurikula (celkového komplexního pohledu na vzdělávání). O trendech v kvalitě učitelů v českém školství však nevíme téměř nic. Z dostupných indicií můžeme usuzovat, že se snižuje úroveň uchazečů o studium na pedagogických fakultách. Platy učitelů jsou v ČR rovněž zcela nekonkurenceschopné ve srovnání s jinými profesemi vyžadujícími vysokoškolské vzdělání. Faktorů, které mohly ke zhoršení přispět, však existuje mnohem více. Významnou roli zřejmě hrají zásadní proměny, jimiž česká společnost v posledních dvaceti letech prošla. V rámci celospolečenských proměn se změnily vztahy mezi lidmi a vztahy k autoritám. Došlo například k značnému propadu porodnosti, především u vzdělanějších žen. Dále zde možná sehrálo svoji roli rozdělení republiky na kraje a přesun hlavních pravomocí v oblasti vzdělání na nižší úrovně státní správy, tedy na obce a kraje.

Posledního šetření PISA 2009 se tak účastnily výrazně slabší populační ročníky (propad o čtvrtinu ve srovnání s kohortou testovanou PISA 2000). Mezi žáky je dnes mnohem více jedináčků než dříve. Široce se rozšířily informační technologie (počítače, mobilní telefony, internet, sociální sítě), které zásadně změnily způsob trávení volného času a společenských interakcí žáků, a změnil se i význam

některých kognitivních dovedností. Rostl také podíl odkladů nástupu do školy. Nesmíme navíc zapomínat, že žáci testování PISA nastupovali na základní školu během celých 90. let a první dvě kohorty (testované vzorky) PISA prožily předškolní léta ještě v době socialismu a v raných porevolučních letech. Různé kohorty patnáctiletých žáků testovaných v PISA tedy změny posledních dvou dekád ovlivnily různě. Jak, to se zatím neví a nebude snadné to zjistit s ohledem na nedostatečný monitoring a výzkum.

Při všem pesimismu a obavách z dalších poklesů výsledků v mezinárodních šetřeních je třeba mít na paměti, že poklesy testovaných kognitivních dovedností mohly být vyváženy nárůstem jiných, netestovaných dovedností.

Celkový obrázek o testech PISA a o tom, z jakých ročníků a prostředí pocházejí testovaní žáci, ukazuje následující tabulka.

rok šetření PISA

rok narození

počet narozených

v daném roce

rok nástupu

na ZŠ

2000

1984

135 000

1990

2003

1987

132 000

1993

2006

1990

129 000

1996

2009

1993

106 000

1999

Bez zajímavosti není ani pohled na výsledky posledního testování z pohledu jednotlivých regionů (nikoli tedy nutně podle krajů).

Při jakýchkoli úvahách je nutné si v rámci vzdělávání uvědomit ve vztahu k ekonomice zejména následující faktory:

  • implementace každé reformy vzdělávacího systému, jejímž cílem je zvýšit vzdělanost žáků, trvá určitý čas,
  • vyšší gramotnost dosažená reformou se na výkonnosti ekonomiky začne projevovat až v době, kdy dotčení žáci jako dospělí vstoupí na trh práce,
  • vyšší gramotnost se do růstu HDP promítá mimo jiné v důsledku inovací a implementace nových technologií, což trvá ještě déle.

Tedy vliv jakékoli změny v oblasti vzdělávání má nesmírně dlouhodobý dopad a projeví se až za mnoho let. Obdobný dopad bude pochopitelně i na důchodový systém, protože v souvislosti s výkonností ekonomiky bude také růst nebo možná i klesat příspěvek do příslušných sociálních či penzijních fondů.

Při simulování dopadů na důchodový systém použila IDEA několik scénářů, jež zde pro zjednodušení a lepší pochopení popíšeme jen schematicky. Zároveň v následující tabulce vidíte dopad jednotlivých typových změn v soustavě vzdělávání vyčíslený jako možný nárůst HDP (vůči scénáři zcela bez reforem) během dalších 80 let.

scénář

nárůst HDP v bil.CZK

S0: návrat na úroveň v roce 2003

13,5

S1: zvýšení průměrných výsledků o 25 bodů podle PISA

12,3

S2: zvýšení znalostí na úroveň nejlepšího státu, tedy Finska

26,8

S3: zvýšení znalostí nejslabších žáků alespoň na 400 bodů podle PISA

16,2

S4: snížení počtu žáků s nedostatečnou znalostí pod 15%

11,9

S5: zvýšení gramotnosti žáků (dětí) rodičů bez maturity na úroveň dětí, jež mají rodiče s maturitou

5,7

S6: zvýšení úrovně žáků všech regionů na úroveň regionu nejlepšího, tedy Prahy

18,8

Již samotná tabulka ukazuje, že úroveň vzdělání a znalostí má dosti silný vliv na naši ekonomiku. Dokonce můžeme říci, že každá z uvedených modelovaných reforem ( i návrat na úroveň roku 2003!) přinese v budoucnosti ekonomický výnos. Nejlepší by bylo posunout se na úroveň Finska, země s nejlepšími výsledky v testování znalostí. Ovšem i celkové zvýšení úrovně všech regionů na roveň regionu s nejvyšší kvalitou vzdělání by v rámci naší republiky přinesl své výrazné ovoce. Podobné výsledky by přineslo zaměření se na zvýšení úrovně u těch nejslabších žáků.

Že jsou dopady případných reforem skutečně dlouhodobé, je dobře vidět na následujícím grafu. Ten ukazuje, kdy by došlo v čase k dopadu na růst HDP při situaci, kdy bychom dnes realizovali některou z výše uvedených reforem (scénáře jsou uvedené pod zkratkami z předchozí tabulky).

Graf pěkně ukazuje, jak dlouhodobý mají změny ve vzdělávání dopad. Horizont jednoho volebního období v tomto ohledu nehraje vůbec žádnou roli.

Pokud bude dopad reforem ne HDP pozitivní, bude tak pozitivní na sociální a penzijní účty.

Vložte svůj komentář