Konkurenceschopnost Česka poslední dobou pomalu, ale jistě klesá. | Malé PENÍZE Konkurenceschopnost Česka poslední dobou pomalu, ale jistě klesá. | Malé PENÍZE

14.10.2024

Konkurenceschopnost Česka poslední dobou pomalu, ale jistě klesá.

MALÉ PENÍZE: Světové ekonomické fórum (WEF, World Economic Forum) aktuálně vydalo další z řady Globálních indexů konkurenceschopnosti (GCI, Global Competitiveness Index). Jde o aktivitu, kterou Forum vykonává již po řadu let. Pro vytvoření indexu spolupracuje s několika tisíci respondenty na celém světě. Cílem GCI je primárně ukázat srovnání jednotlivých zemí z hlediska jejich konkurenceschopnosti, resp. konkurence jejich prostředí pro podnikání. Jak dále uvidíme, index je také do určité míry lakmusovým papírkem kvality života.

Podívejme se tedy na to, jak si stojí Česko z pohledu hodnotitelů, jaké jsou jeho slabiny a přednosti. Hodnotitelů je velmi mnoho, tedy můžeme vyloučit vliv nějakého sentimentu či snahy prezentovat věci lépe (nebo hůře), než jak se hodnotiteli objektivně jeví. Na to je počet hodnotitelů vysoký a pokud někdo takto při hodnocení postupuje, v tom množství se to ztratí.

Údaje o indexu se uvádějí jak v hodnotě samotného indexu GCI (0 je nejhorší hodnota), tak také v pořadí, kde se ta která země umístila v žebříčku všech hodnocených zemí. Jelikož se počet hodnocených zemí z různých důvodů mění (rozdělení států, dostupnost hodnotitelů atp.), může to mít mírný vliv na pořadí zemí v žebříčku.

Celý aktuální žebříček zemí uvádíme na konci tohoto dokumentu. My se ale na věc podíváme z pohledu naší země a půjdeme do podrobností. V následujícím grafu je ukázáno, jak si Česko vedlo během posledních let.

Jak je vidět, index pro Českou republiku se zvýšil v konjukturálních letech, ale pak nastoupil mírně klesající trend – náš index CGI zhoršil se zatím jen velmi málo. To znamená, že se situace u nás sice výrazně nemění, ale když prostor na zlepšení je vzhledem ke klesajícímu trendu v posledních letech výrazný. Na druhou stranu z pohledu pořadí jednotlivých zemí jsme nepochybně v přední části žebříčku. I když i v pořadí zemí se pozvolna propadáme. Máme se i tak dobře, rozhodně lépe než lidé ve většině ostatních zemí.

WEF uvádí také pro každou zemi podrobné hodnocení a přehled nejpalčivějších problémů. Obáváme se, že tento přehled nikoho nepřekvapí, jelikož největšími problémy Česka z pohledu studie jsou:

  • korupce,
  • těsně následována neefektivní státní byrokracií,
  • s jistým odstupem pak daňové zákony,
  • dostupnost financování
  • a přísná omezení na trhu práce.

První tři body jsou stejné jako vloni, zbývající dva „předběhly“ legislativní rámec, který byl vloni hodnocen jako větší problém.

Věnujme se také oblastem, kde Česko bodovalo lépe než je úroveň ostatních zemí. GCI nás řadí mezi tzv. inovativní typ zemí, tedy země, které se „živí“ zejména výzkumem a vývojem spíše než výrobou. Dobře si z tohoto pohledu vedeme zejména v oblasti makroekonomického prostředí a velikosti trhu (což je položka, jejíž hodnotu samozřejmě nemůže nikdo ovlivnit).

Při pohledu na detaily GCI jsou oblasti, kde je Česká republika hodnocena jako jedna z nejlepších zemí na světě. Tyto oblasti nepochybně stojí za zmínku (v závorce uvádíme pořadí v rámci všech hodnocených zemí):

  • úroveň inflace (1),
  • celní bariery (6),
  • úmrtnost dětí (11),
  • prevence HIV (12).

Mimochodem oblast zdravotnictví pro nás nedopadla vůbec špatně.

Úsměv vyvolají další nesporné úspěchy České republiky v rámci GCI. Ty ukazují jednak určité slabiny tvorby každého indexu a jednak skutečnost, že problém sužující velmi významnou část světa může pro nás být něčím naprosto vzdáleným. Česko si totiž vedlo jako nejlépe hodnocená země na světě v oblasti rozšíření malárie a jejího dopadu na podnikání.

Potěšitelné je, že patříme také mezi přední země v délce života.

Naopak se nyní zmíníme, v jakých z hodnocených kriterií jsme si podle GCI vedli nejhůře. Připomínáme, že celkem bylo hodnoceno 142 zemí. Nejhůře nás tedy index hodnotí za (číslo v závorce opět ukazuje na celkové pořadí):

  • důvěra veřejnosti v politiky (139);
  • přerozdělování veřejných prostředků (127),
  • známosti rozhodují při rozhodování politiků (123),
  • vysoká zátěž legislativních nařízení a požadavků (125),
  • mrhání veřejnými prostředky (119),
  • efektivita justice při řešení sporů (118).

Tedy bohužel nic nového pod sluncem. Ve všech položkách jsme se oproti loňskému hodnocení v žebříčku zemí propadli směrem dolů. Když vezmeme v potaz jistou módnost nadávání na politiky, musíme i tak konstatovat, že výše uvedené aspekty fungování našeho státu se řadí mezi nejhorší na světě.

Celkem tedy můžeme říci, že patříme mezi přední země v duševní aktivitě, výzkumu a celkové kvalitě života. Naše hlavní problémy se však bohužel stávají již evergreeny – korupce a neefektivnost státních institucí. Uděláme s tím něco nebo budeme i nadále sedět v koutě a nadávat na poměry?

Na závěr přetiskujeme celou hlavní tabulku s hodnocením GCI v originále.

 

Vložte svůj komentář