Už mi leze na nervy, jak politici, velcí i malí vyplácejí sobě i svým poskokům nehorázné sumy odměn nevím za co, zatímco mezitím živořícím občanům, mladým, starým, nemocným i zdravým ořezávají to málo co jim naslibovali a co jim donedávna zaručoval zákon. Ty štědré odměny sobě, kámošům i kámoškám pak před občany zatajují.
Já jsem švédský občan a tam jsou v určené datum po poviném odevzdání daňového přiznání všechna přiznání veřejná (jako že veřejné je vše, co není od důvěrného nahoru) a žurnalisté se samozřejmě po nich vrhají. Kdyby tedy pan Nečas premiéroval v této mé nerodné vlasti, mohl si, jako „dobrý“ křesťanský manipulátor, ušetřit manželství.
K věci, jaksi nepřímo patří, že v onom mém Švédsku byl po mnohá leta min.fin. jistý Gunnar Sträng, člověk bez dokonce i úplného středoškolského vzdělání a ač byl iniciátorem všech tvrdých daňových opatření, národ ho miloval až do jeho smrti. Proč asi? Možná že hlavně proto, že si občan zvykl, že tvrdé může být i férové, tedy vůči všem občanům stejné.
Druhá strana korupce na politické úrovni je, že v civilizovaných zemích všude od dávna existuje zákon o státních zaměstnancích, který také definuje jejich práva a povinosti. Už jenom tento zákon zmiňovaným zlodějnám do jisté míry brání. Na druhé straně veřejným činitelům lecos zajišťuje. Česko se přijetí takového zákona vyhýba, ač na naše vlády z Bruselu tlačí už dost dlouho. Jedna verze – zda dobrá či zlá nevím – vypracovaná soc. dem. už leta leží na vládě neprojednána. Ujišťuji, že mít takový zákon je pro občany i pro JEJICH stát důležitějí než pomazánkové máslo.
Egon T.Lánský
Vložte svůj komentář