23.08.2017

Případ – snížení kurzu koruny.

DOTAZ? Co si mám myslet o náhlém snížení ceny koruny, co udělala národní banka koncem roku? Jenom nám to zdražilo nákupy a k ničemu to nevedlo!! Zase jenom zdražování!

MALÉ PENÍZE: Centrální banky mají v rukou několik nástrojů, jak ovlivňovat dění v ekonomice. Začneme tím, který je považován za hlavní – úrokovou mírou. Úvaha stojící za nízkými úroky je zhruba následující: pokud budou na trhu úroky nízké, bude jednodušší si půjčovat peníze. To umožní podnikům investovat a tím pádem také zkvalitňovat výrobu a výsledný produkt, případně výrobu rozšiřovat a tím se dále rozvíjet.

Podniky si půjčují peníze jednak z toho důvodu, že nemají dostatek volných prostředků. Dalším důvodem je, že cena vlastního kapitálu (tedy vlastních peněz), bývá vyšší než cena cizího kapitálu (typicky úvěr). Je tedy výhodné si peníze na rozvoj podniku půjčit.

Pokud jde o občany, tak i  v oblasti půjček pro lidi se úroky takovým opatřením sníží. Dnes jsme svědky toho, že úroky u hypoték jsou velmi nízko, tedy lidé si mohou snáze půjčit. Pokud si půjčí na vlastní bydlení, lze takový úvěr srovnat s investicí podniku do vlastního rozvoje. Pokud si lidé více půjčují, podporují tím i trh s nemovitostmi, případně stavebnictví.

Úroky u spotřebitelských půjček klesly méně a takový úrok je dnes výrazně vyšší než u hypoték. Řekněme si ale, že spotřebitelské úvěry typicky nejsou investicemi, ale jak sám název napovídá, jsou spotřebou. Ta má velmi krátkodobé účinky na trh i na vlastní komfort, jelikož spotřebitelský úvěr musí být splacen brzy a s nemalým úrokem.

Podle historických zkušeností vztah mezi nízkými úroky a podporou ekonomiky funguje. Samozřejmě procesy v ekonomice jsou mnohem komplexnější, než tady popisujeme. V mnoha aspektech jde o vztahy nevyzpytatelné. Tedy v tomto článku naleznete jen některé aspekty dané problematiky.

Vztah mezi úrokovou mírou a kurzem měny je velmi volný. Teoreticky jej lze popsat asi tak, že pokud je úroková míra v dané měně vyšší, mají zahraniční investoři tendenci sem ukládat své volné peníze. To vytvoří poptávku po měně a její kurz posílí, tedy stoupne. Řekli byste si tedy, že pokud je dnes úroková míra na historicky nízké úrovni, bude tlak na kurz opačný a bude oslabovat. No, je to složitější, třeba z toho důvodu, že v našem okolí jsou úrokové míry nízké prakticky všude. Jsou dokonce tak nízké, že například na našem trhu můžete pozorovat zajímavý jev – lidem nestojí za to přesouvat peníze do jiné banky, kde by dostali o něco málo lepší úrok na depozitech. Úrok za uložené peníze je téměř nula, tedy nemá smysl s nimi příliš hýbat a pokud ano, tak úplně do jiné sféry investování.

Nyní se zastavíme nad tím, k jakému oslabení kurzu došlo. Pro zjednodušení se budeme dívat na euro, vždyť sem směřuje stejně většina našeho vývozu. Během posledních roků se kurz pohyboval někde v rozmezí 24-26 korun za euro. Nyní je řekněme někde kolem 27,50. Tedy znehodnocení koruny, které proběhlo díky intervencím ČNB na počátku listopadu, bylo přibližně 7%. To není zas tak moc.

Krom toho jsme si z webu ČNB půjčili graf, který ukazuje dlouhodobý kurz koruna vůči euru. Ještě vám to přijde jako dramatická změna? Ani nelze říci, že tento krok národní bank byl nečekaný – v několika prohlášeních představitelů ČNB se úvaha o intervencích v neprospěch koruny objevovala.

Untitled 

Nyní budeme trochu teoretizovat na téma oslabení kurzu. Pokud je kurz koruny slabší, podpoří to podniky, které exportují. Tedy za prodej výrobku při stejné částce v cizí měně dostanou více korun. Tím pádem více vydělají. Slabší kurz by měl být výhodnější pro firmy, které platí náklady v CZK a vyvážejí, tedy tržby mají v cizí měně. Naše podniky platí jeden velmi výrazný náklad většinou v korunách a tím jsou mzdy. Pokud jde o materiál a vybavení (počítače, stroje, hnojiva,…), tam není situace vůbec jednoznačná, protože to podniky kupují doma i v zahraničí. A oslabením kurzu se jim zahraniční nákupy prodraží. Česko má nyní pozitivní obchodní bilanci, tedy více vyvážíme než dovážíme, čímž by nám oslabení kurzu v tomto směru mohlo pomoci. Otázka je, co s takovýmto vyšším teoretickým výdělkem firmy udělají – povede to k vyšším mzdám nebo spíše k vyššímu rozdělení zisku mezi akcionáře? Nebo k vyšším investicím do výroby a jejího rozšíření?

Pokud jde o lidi, tam je situace jiná. Lidé dostávají příjem typicky v korunách  a jejich výdaje jsou jak čistě domácího charakteru, tak i za produkty z dovozu – ty samozřejmě vlivem kurzu koruny zdraží. Otázka je, jestli lidé budou prostě jen kupovat dražší zboží nebo jestli takové nákupy oželí a budou šetřit.

Podle statistik u nás objem úspor stoupá. Tedy by se zdálo, že lidé by mohli více utrácet. Má to ale háček a tím je koncentrace úspor – to je statistika o tom, kolik lidí má jak vysoké úspory. Pokud by lidé měli celkově více peněz a dalo by se toto konstatovat obecně, dalo by se i obecně předpokládat, že lidé budou mít větší tendenci utrácet. Statistika o koncentraci úspor není ve veřejných zdrojích k dispozici (a kdo ví, jestli vůbec existuje). Ze praxe však víme, že celosvětově koncentrace bohatství roste, tj. že stále užší skupina obyvatelstva má ve svých rukou větší část světového bohatství.  Tedy jisté vodítko, jak by to mohlo být i u nás, máme. Ovšem správně můžeme jen konstatovat, že ohledně koncentrace úspor zkrátka nevíme, jak se věci mají.

Jak vidíte, změna kurzu je faktor, který má dopad mnoha směry. Nyní záleží na spoustě okolností, jak se bude situace vyvíjet dále. Zdroje ČNB nejsou bezedné a nemůže intervenovat do nekonečna. Dříve nebo později se kurz posune tam, kam jej bude směřovat trh. Také budeme mít, alespoň doufejme, brzy novou vládu a bude záležet na její ekonomické politice. Toto všechno mnoho dalších aspektů bude na kurz měny působit.

Závěrem se zmiňme také o jednom neustále narůstajícím a ne příliš řešeném problému, jež má na nás také velký dopad – narůstající zadlužení státu. Nebudeme nyní spekulovat, do jaké míry je nyní správný čas se nad řešením tohoto problému v době krize pozastavovat, faktem ovšem je, že vstupovat do dalšího roku s plánem deficit ještě výrazně zvětšit, není úplně dobrá věc. Dluhová koule na naší státní noze nám nebezpečně narůstá a přijde den, kdy bude nutné dluh tak či onak splatit. A možnosti, jak ušetřit, máme i dnes před sebou – začít bychom mohli třeba u korupce.

Vložte svůj komentář