DOTAZ: jsem na nějakou dobu v USA a chtěl jsem si zařídit kreditku, když jste tam bez ní úplně slepí. Jenže banka mi jí nechce dát, protože nemám u nich úvěrovou historii. To je jasný, když jsem tam před tím nežil.
MALÉ PENÍZE: To je škoda, že vám banka v USA neporadila, protože nám se z této velké vzdálenosti radí jen velmi špatně. Navíc nejsme na tuto problematiku žádní experti, proto s pro konkrétní informace obraťte na odborníky v konkrétní zemi, kam míříte. Uděláme si tedy aspoň náčrtek celé situace.
Předně si nastíníme, co všechno je úvěr – první, co každého napadne, je… úvěr nebo-li běžná, tedy spotřebitelská či jiná půjčka, třeba hypotéka. Správně. Úvěr je i kreditní karta, protože zde vlastně nejprve utrácíte, čímž čerpáte úvěr, teprve pak své výdaje splácíte, byť jednorázově. Dalšími formami půjček je třeba leasing nebo kontokorent (možnost přečerpat účet do mínusu).
V našich zeměpisných šířkách se hodnotí vaše dosavadní úvěrová historie také z pohledu vašeho splácení. K tomu slouží úvěrové registry, resp. registry bankovních informací. Ty v zásadě zaznamenávají kolik máte úvěrové rámce a jak splácíte. Včasností splácení se zařadíte do několika málo kategorií, jež v zásadě říkají, zda-li splácíte úplně vše včas, zda-li většinou splácíte včas a sem tam výjimečně „uklouznete“ nebo jestli vaše pozdní platby jsou většího rozsahu.
Úvěrový rámec je celkový limit nebo limity stanovené vám bankou (nebo bankami či jinými finančními institucemi) pro čerpání toho kterého úvěrového produktu. Tak například pokud mám na kreditní kartě limit 40 tisíc, je to můj úvěrový rámec bez ohledu na to, kolik ve skutečnosti přes kartu utrácím nebo neutrácím.
Pokud u nás nemáte záznam v úvěrovém registru, není to rozhodně překážka k tomu, abyste dostali nějak úvěr.
Jinak je tomu v zemích, kde mají úvěry mnohem delší historii a šířku využití obyvatelstvem. Je pravda, že pokud nemáte v USA kreditku, jste téměř podezřelí, tak zažité je tam používání tohoto produktu. Nabízí se tedy možnost si tady u nás zřídit dolarový účet a k němu mít kartu – to budou doprovázet pravděpodobně nějaké poplatky. Používat v cizině kartu ke korunovému účtu (nebo zúčtovávanou v CZK) nebývá dobré, protože při konverzi na cizí měnu dostanete úplně běžný směnný kurz.
Podíváme se nyní krátce na americký model hodnocení úvěrové historie. V USA se používá systém kreditního skóre, tedy bodového hodnocení. Obvykle zde sbíráte kladné nebo záporné body za následující činnosti:
– dosavadní platební morálka,
– míra využití úvěrových rámců,
– typy využívaných úvěrových produktů,
– doba používání kreditních produktů,
– dosavadní žádosti o úvěrový produkt, tj. zda-li byly takové žádosti schválené či nikoli.
Jak je vidět, pro člověka, který nemá žádnou úvěrovou historii, není do systému jednoduché se dostat. Jedním ze způsobů, jak lze přeci jen začít, je si vzít úvěrový produkt, který je plně zastaven hotovostí. To znamená, že si zažádáte o kreditní kartu, kde se její limit rovná objemu peněz uloženým na vašem účtu. Samozřejmě výhodnost takového nastavení je více než diskutabilní, ale lze se tímto způsobem dostat k úvěrovému limitu. Bude to trvat přibližně rok.
Podobně by to šlo „zařídit“ u takového typu kontokorentu, který je do výše zůstatku na vaše účtu – tedy peníze vám leží na účtu a vy čerpáte úvěr (a platíte za to úrok). Krkolomné? Ano. Pokud nechcete v Americe žít opravdu dlouhodobě, nemá to asi ani cenu.
Vložte svůj komentář