Případ – státní dluhopisy versus standardní spoření

DOTAZ: Pana V. by zajímalo srovnání nově nabízených státních dluhopisů s výnosem 6% s běžnými možnostmi spoření.

MALÉ PENÍZE: Investice do nově nabízených spořicích státních dluhopisů, jak ji aktuálně prezentovalo ministerstvo financí, není nijak oslnivou příležitostí ke zhodnocení peněz; na druhou stranu je to bezpečná investice, jež vám pomůže zmírnit negativní dopad inflace na vaše úspory. Rovnou si řekněme, že přídavek „spořicí“ je u této emise státních dluhopisů reklamní visačkou – jde zkrátka o normální dluhopisy.

Výnosy ze státních dluhopisů jsou zdaněny 15%, stejně tak se u výnosů z vkladů aplikuje srážková daň ve stejné výši. Budeme tedy procentní výnosy srovnávat přímo.

Dalším srovnáním je bezpečnost investice. Pokud půjčíte českému státu, jde o poměrně bezpečnou investici, tj. peníze se vám s vysokou pravděpodobností vrátí. V investičním světě se považují půjčky státům jako jedny z nejbezpečnějších investic, zejména pak pokud jde o zemi OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj). Český stát si vede na tomto poli velmi dobře. Momentálně dosahují dlouhodobé české státní dluhopisy velmi nízkého úroku – desetiletý dluhopis má úročení přibližně 3,85%, což je velmi málo. Kupříkladu USA, jedna z nejdůvěryhodnějších zemí pro investice na světě, má u svého desetiletého státního dluhopisu výnos asi 3,3%. To znamená, že investoři hodnotí riziko České republiky jako velmi nízké a vysoce důvěřují tomu, že za 10 let jim český stát peníze za dluhopisy splatí. To je pro nás dobré v tom, že z našich daní se za státní půjčky neplatí vysoké úroky.

Nic není bez rizika, tedy si to hlavní riziko také připomeňme – celkový dluh našeho státu je dnes větší než jeho roční příjmy. Návrh rozpočtu na příští rok počítá s dalším nárůstem zadlužení. Jak to tedy bude za 5 nebo 10 let? Můžeme konstatovat, že za rok se schopnost českého státu splácet své závazky téměř nezmění. Za 5 let bude situace pravděpodobně horší, ale splácení dluhopisů to podle našeho názoru také neohrozí – nesplatit dluhopisy vlastním občanům by totiž byla doslova bomba vhozená mezi voliče.

U bankovních vkladů podstupujete větší riziko než u státních dluhopisů, ale i tak je toto riziko nízké. Vklady u bank jsou v Česku pojištěny do výše 100 tisíc EUR. Tedy předpokládáme, že typický čtenář se do tohoto limitu vejde.

Pro nákup akcií musíte mít otevřený majetkový účet. Přirovnali bychom jej zjednodušeně k běžnému účtu na peníze, jen na něm máte akcie. Materiály ministerstva financí hovoří o tom, že většina úkonů na majetkovém účtu bude zdarma. Jde vlastně o všechny běžné úkony na účtu, jež by měly být bez poplatku. Jen v případě nějakých méně obvyklých nebo méně používaných služeb bude nutné poplatek hradit.

To je samozřejmě rozdíl oproti běžným účtům, kde poplatky platíte. Pokud si však zřídíte termínovaný vklad, nebude ani ten vyžadovat další poplatek.

Roční dluhopis

Ministerstvo financí chce vydat roční dluhopis jako diskontovaný. To znamená, že si jej koupíte za nižší cenu, než je jeho nominální hodnota, a tím realizujeme zisk. Zde si konkrétně můžete státní dluhopis koupit za 98% nominální hodnoty s tím, že za rok dostanete splaceno 100%. Tento typ dluhopisu se nazývá bez kupónu (zero coupon bond). Výraz kupón pochází ještě z dob, kdy dluhopisy byly jen v tištěné podobě, a k dluhopisu byla přiložena sada kupónů. Když nastal čas na výplatu úroků, emitent nebo banka vždy jeden kupón ustřihla a výplatu provedla.

Jde o to, že výnos dluhopisu jakoby získáte hned a ne až po období, které se úročí, tedy v tomto případě za jeden rok.

U bankovních vkladů (a klasických dluhopisů) je tomu jinak – výnos dostanete na konci úročeného období. Abychom mohli tedy úroky srovnávat, musíme si výnos ročního státního dluhopisu přepočítat tak, jako by výnos dluhopisu byl na konci úročeného období. Tedy si vezmeme oněch 98% jako nominální částku a zbývající 2 procentní body jako výnos. Při takto nízkém úroku nám vychází téměř stejné číslo (2,04%).

Nyní si srovnáme tento výnos dluhopisu jednak s úroky spořicích účtů (ke zjištění dat použijeme například přehled na portálu Peníze.cz) a vynecháme extrémně vysoké a nízké hodnoty. Dále provedeme srovnání s očekávanou inflací podle předpovědi ministerstva financí.

Úrok z ročního státního dluhopisu by patřil mezi vyšší výnosy z termínovaných vkladů, resp. spořicích účtů nabízených bankami. Je ale zároveň nižší, než samým ministerstvem financí očekávaná inflace.

Roční státní dluhopis tedy představuje možnost, jak své peníze bezpečně uložit a zmírnit tak dopad inflace na jejich znehodnocení. O příležitost k solidní investici peněz s pěkným výnosem však nejde.

Pětiletý dluhopis

Pětileté dluhopisy jsou plánovány dva – jeden s běžnou roční výplatou úroků a druhý s reinvesticí úroků do státních dluhopisů (namísto výplaty úroku dostanete dluhopisy).  Pro zjednodušení nebudeme o reinvestici uvažovat a podíváme se na běžný dluhopis s roční výplatou.

Pětiletý dluhopis nemá konstantní úrok, ale úrok proměnlivý.

Bylo by zajímavé zjistit, jak ministerstvo financí došlo k výše uvedeným úrokům. Pro první dva roky jsou úroky zcela neatraktivní; pro rok třetí by mohlo jít o úrok na hranici zajímavosti.

Pro ilustraci si ukážeme některá statistická data. Připomínáme, že historická data nejsou vůbec zárukou dat budoucích a slouží jen pro dokreslení problematiky. Začněme inflací.

Dále se podíváme na diskontní sazbu České národní banky (ČNB). Ta v 90. letech povětšinou rostla až na 13% někdy do poloviny roku 1997. Pak došlo ke změně politiky ČNB a sazba se začala snižovat do roku 2003 (1%). Následně se sazba mírně měnila podle situace v ekonomice. V současné době je na extrémně nízké úrovni 0,25%.

Úroky stanovené centrální bankou jsou nesmírně silným nástrojem, jak ovlivňovat dění v ekonomice. Od nich se odvíjejí (nikoli tedy přesně kopírují) úroky komerčních bank. Pokud narůstá inflace, centrální banka úroky zvýší, čímž dojde ke zdražení úvěrů poskytovaných bankami. Tím se následně přibrzdí výdaje v ekonomice, což by mělo přibrzdit inflaci.

ČNB používá politiku cílování inflace. Má stanovené určité pásmo, v rámci kterého by se inflace měla pohybovat, resp. ČNB se jí bude svým přístupem snažit v tomto pásmu udržet. Momentálně je inflační cíl stanoven na 2-4 %.

Tedy suma sumárum, pokud by rostla inflace, zároveň pravděpodobně poroste i diskontní míra určovaná ČNB, a tím i podobně porostou úroky u vkladů.

Jak to tedy bude vypadat za 4 a 5 let? Tento horizont přesahuje jakékoli předpovědi a odhady. Na základě stávajících zkušeností a podle našeho názoru by mohl být úrok 4,5% dobrý a úrok 6% dobrý nebo dokonce zajímavý. Je to však s velkým otazníkem. A rozhodnout se, pokud dluhopis koupíte, musíte teď.

Jak to tak vidíme, ani pětiletý dluhopis není lákavou investicí.

Koupit nebo nekoupit?

Podle našeho rozboru není ke koupi státních dluhopisů emitovaných v listopadu mnoho důvodů. Z pohledu ministerstva financí jde v případě nabídky dluhopisů pro občany o velmi dobrý tah – rozšířit okruh investorů, kteří dluhopisy koupí, a zároveň přiblížit občany problematice státního dluhu. Zároveň ministerstvo využívá toho, že naše stání dluhopisy mají na trhu nízké úroky, tedy se vyplatí co největší část státního dluhu refinancovat právě v této době.

Pro lidi však nemá valný ekonomický smysl dluhopisy kupovat. Krom toho také nemá smysl stát podporovat v tom, aby si nadále půjčoval – jednak hospodaří velmi neefektivně a jednak by se konečně měl snažit státní dluh snižovat.