23.06.2017

Případ – krádež identity.

DOTAZ: kamarádovi se stalo, že si na něj někdo vzal půjčku. Jak je tohle možné?!!! To se u náš může stát úplně všechno!!! Jak se proti tomu můžu bránit? Ani nedal občanku z ruky a najednou dluží.

MALÉ PENÍZE: Krádež identity je poměrně hodně oblíbená činnost zločinců. A má hodně široké uplatnění. Krádež identity znamená v praxi, že jedna osoba se vydává za osobu jinou a používá k tomu její identifikační doklady (občanský průkaz, cestovní pas, případně třeba i řidičský průkaz). Může jít o kradený doklad, méně často o doklad padělaný a snad nejčastěji o doklad okopírovaný. I na základě pouhé kopie identifikačního dokladu lze zfalšovat identitu.

Možnosti využití kradené identity jsou velmi široké. Jak naznačuje dotaz čtenáře, lze si třeba na takovou identitu vzít půjčku (nebo několik půjček) a následně s penězi prchnout a nesplácet je. Jde také například si otevřít účet a přes něj posílat různé nelegální prostředky. Nebo je za některých okolností možné třeba jezdit na černo a pak se prokázat falešnou identitou. Možností je zkrátka spousta.

Pro skutečného majitele dané identity je to dříve nebo později problém, jež pak člověka stojí spousty času, energie a nezřídka i peněz. Představte si, že po vás z ničeho nic začne najednou někdo vymáhat dlužné peníze. Věřitel v tu dobu nepochybuje o tom, že vy jste dlužníkem. Jenže vy jako dlužník o ničem nevíte. Musíte se v takové situaci bránit. Krom toho je to pro vás horor, jehož zápletku ne zcela chápete.

Jak se dá proti krádeži identity bránit? Opatření jsou podobná jako v případě ochrany vaší platební karty nebo ochrana vašeho počítače proti virům – zkrátka je třeba být opatrný a nedávat svoje identifikační údaje nebo kopie identifikačních dokladů kdekomu.

Jeden ze způsobů, jak někomu úspěšně ukrást identitu, je následující. Kontaktuje vás agent úvěrové společnosti. Ve skutečnosti jej daná úvěrová společnost nezná, protože pro ni nepracuje a je to zkrátka podvodník. Nicméně jde o pohledného, úspěšného člověka s důvěryhodným chováním. Ten vám učiní nabídku na půjčku, kterou nejde vzhledem k jej výhodnosti odmítnout. Jenže k žádosti o půjčku, která bude podle slov dotyčného „docela určitě“ schválena a je to „vlastně jen formalita“.

Zde mírně odbočíme. Finanční instituce mají za povinnost provádět téměř ve všech případech identifikaci toho, s kým dělají transakci. Ovšem pro samotný akt zjištění, zda-li by vám dala ta či ona instituce půjčku, není identifikace potřeba, protože jde jen o nabídku a neprovádí se nutně žádná transakce. V rámci nabídky se dozvíte, zda-li byste úvěr dostali a za jakých podmínek. Pak se teprve rozhodnete, jestli úvěr chcete (třeba bude úrok příliš vysoký nebo splatnost příliš dlouhá…); pokud ano, bude třeba provést před jeho čerpáním vaši identifikaci.

Identifikace v sobě nezahrnuje automaticky povinnost poskytnout kopii dokladu; zahrnuje povinnost doklad(y) předložit a nechat se podle nich ověřit s tím, že si instituce příslušné údaje opíše. Samozřejmě pokud půjdete do nějaké důvěryhodné firmy, nemáte obvykle důvod kopii odepřít. Ale u neznámé firmy nebo u neznámého člověka?

Nyní zpět k našemu příběhu. Řekněme, že poskytnete takovému prodejci osobní údaje a kopie identifikačních dokladů. Z důvodu bezpečnosti – třeba jako ochranu proti kradené identitě – chtějí dnes finanční instituce obvykle vidět doklady dva, tedy poskytnete i příslušné kopie. Jelikož už víme, že prodejce není ve skutečnosti prodejce, ale obyčejný zloděj, nepřekvapí nás, že si s použitím těchto kopií dokladů sám vezme ne tuto ukradenou identitu někde úvěr, sbalí peníze a zmizí v temnotách.

Uběhne pár měsíců, možná rok a na dveře nic netušícího člověka zabuší pošťák s doporučeným dopisem vymáhajícím dluh.

Komentáře

  1. A.N.Thor :

    A co když žádný doklad nenechám kopírovat ani nedám z ruky ani jsem ho neztratil.
    Krádež identity?
    Na co máme zákon na ochranu osobních údajů? Na nic.
    Když se podíváte do Obchodního rejstříku tak tam najdete rodná čísla, adresy a v digitalizovaných dokladech barevný podpis i jiné detailní údaje.
    Jak se má člověk bránit proti takovéto státem organizované „ochraně”?

Vložte svůj komentář