Případ – ukládání malých částek stranou, spořicí účet | Malé PENÍZE Případ – ukládání malých částek stranou, spořicí účet | Malé PENÍZE

20.04.2024

Případ – ukládání malých částek stranou, spořicí účet

DOTAZ: paní J. by chtěla postupně odkládat stranou měsíčně malou částku a tak postupně spořit (bez nějakého konkrétního cílového účelu). Přichází také s nápadem využít pro tento účel spořicí účet, aktuálně inzerovaný v médiích.

MALÉ PENÍZE: Využití vlastností spořicích účtů je dobrým nápadem, ale jak by řekl češtinář – spořicí účet ještě nemusí být spořící, tedy pozor na jeho vlastnosti. Proberme si však možnosti pravidelného i nepravidelného odkládání částek za účelem spoření popořadě.

(1) První možností je samozřejmě střádat peníze na svém běžném účtu. To má výhodu v tom, že nemusíte vůbec nic dalšího dělat a nevystavujete se nebezpečí dalších poplatků či jiných překvapení ze strany banky. Na druhou stranu bývá tato možnost obtížná zejména z psychologických důvodů – vyžaduje totiž vysokou disciplinovanost střadatele, aby odolal pokušení nastřádané peníze kdykoli utratit (nic vám v tom nezabrání a peníze jsou zcela volně kdykoli přístupné).

(2) Další alternativou je odkládat peníze na termínovaný vklad. Ten lze v bankách však zřizovat obvykle až od částky 50 tisíc korun, tedy do tohoto objemu musíte střádat peníze na svém účtu podle předchozí možnosti. V ostatních aspektech je termínovaný vklad však jiný – k uložené částce se během termínu úložky (až na výjimky) nedostanete. Dobré je, že tento typ spoření nevyžaduje ukládání stejné částky, tedy podle svých možností můžete dát stranou na spoření i jednorázově vyšší či nižší částku. Další výhodou je, že ke zřízení termínovaného vkladu nemusíte opět vůbec nic dalšího zařizovat a termínovaný vklad si zřídíte u vlastní banky obvykle přes internetové bankovnictví,

Prakticky by tento způsob spoření vypadal asi takto: jednou měsíčně si dáte u banky termínovaný vklad, který se bude skládat z částky předchozího vkladu zvýšené o peníze, jež můžete ke spoření přidat za aktuální měsíc (nově naspořené peníze). Poté dáte opět termínovaný vklad na další měsíc.

Nejkratší termínovaný vklad je na jeden den (overnight, O/N), ale běžné drobné klientele se nabízejí termínované vklady nejméně na týden. Z praktického hlediska asi má smysl se zabývat vklady na 1 měsíc nebo na čtvrtletí.

(3) Nyní k možnostem spořicího účtu. Jak sám název napovídá, jde o účet jako každý jiný, avšak banky nastaví jeho poplatky a možnost obsluhy účtu tak, aby nějakým způsobem omezily disponování s prostředky na účtu. Je to tím, že spořicí účet je vlastně totéž jako běžný účet, kde se soustavně odehrává série termínovaných vkladů – jen to za vás dělá banka. Úroky na spořicích účtech tedy kromě konkurenčních nabídek srovnávejte s úroky na termínovaných vkladech (se zohledněním jisté námahy, kterou nebudete muset vynaložit na opakované zadávání termínovaných vkladů).

Spořicí účty mají díky tomu, že vlastně jejich vlastnosti nastaví banka individuálně podle vlastní marketingové politiky, velmi rozdílné vlastnosti. Kromě úroky se liší zejména možností disponovat zde uloženými prostředky a zároveň mírou automatizace přidávání dalších peněz na tento účet. A to je dost důležitá vlastnost – dobrý spořicí účet vám totiž umožní automaticky přihodit volné prostředky z vašeho běžného účtu na účet spořicí a tím dosáhnout vyššího výnosu. Například si nastavíte, že na běžném účtu chcete mít vždy alespoň 20 tisíc korun. Pokud na něm máte však více, tyto nadbytečné peníze se automaticky přesunou na spořicí účet. A naopak – pokud na běžném účtu klesne zůstatek pod 20 tisíc, ze spořicího účtu se peníze automaticky doplní.

Jiné spořicí účty mají více vlastností termínovaného vkladu a banky při jejich nastavení více potlačí vlastnosti běžných účtů. Dokonce se můžeme setkat s různou marketingovou prezentací, kdy vám na jednu stranu banka prezentuje, že ke spořicímu účtu není nutné si zřídit běžný účet – to opravdu není, protože spořicí účet je již účtem sám o sobě a pro jeho založení musíte splnit stejné podmínky jako pro běžný účet a nijak se to od sebe neliší. některé banky vás zase nutí si zároveň zřídit i běžný i spořicí účet – asi kvůli vyšším poplatkům, avšak pozor: někde bývá spořicí účet zdarma, takže i tak může jít o výhodnou nabídku.

Předností spořicího účtu u vlastní banky je, že u dobré banky nemusíte k jeho použití dělat žádné další úkony a banka vám jej nabídne zdarma sama od sebe. Na účet je možné přispívat nepravidelně a v nepravidelných částkách.

Ještě tu máme spořicí (platební) karty. Jde vlastně o kombinaci(spořicího) účtu a platební karty, samozřejmě vhodně marketingově zabalenou a odprezentovanou. U spořicí karty můžete počítat s běžnými vlastnostmi spořicího účtu a platební karty, avšak s potlačenými vlastnostmi běžného účtu, tedy typicky jsou maximálně omezené možnosti provádění bezhotovostních plateb z účtu. Jde vlastně jen o jinou metodu, jak ze spořicího účtu dostat v případě potřeby peníze. Zde je však objem prostředků, které z účtu můžete vybrat omezen limitem platební karty, tedy obvykle půjde o několik desítek tisíc. Tedy vybrat všechny peníze z takovéhoto spořicího účtu půjde jen velmi obtížně nebo bude dokonce nutné vypovědět smlouvu na spořicí kartu (účet). Proto bychom spořicí kartu čtenářům příliš nedoporučovali.

(4)  Náročnější možností je za ušetřené prostředky kupovat přímo podílové fondy. Hodně investičních společností nabízí podílové listy v nominální hodnotě 1 koruny, tedy jejich aktuální hodnota bude někde kolem této částky – jinými slovy: podílový list lze koupit i za velmi málo peněz a tedy i malé měsíční úspoře lze podílové fondy nakupovat.

Podílový list lze kdykoli prodat, ovšem při jeho nákupu vám hrozí na rozdíl od předchozích možností jedno podstatné riziko – při nákupu podílového listu můžete na této transakci nejen vydělat, ale i prodělat. Aby měla investice smysl, bude nutné při nízké spořené částce investovat do stejného nebo podobného podílového fondu a při takto malých částkách je otázka, zda-li to vůbec dělat. Investice do podílového fondu je navíc spojena vždy s nějakým poplatkem. Dále je nutné, abyste investici podrobně rozuměli. A v neposlední řadě vzhledem k aktuální situaci na akciových trzích, není zrovna rozumné investovat do akciových fondů, možná jen do dluhopisových s nižší mírou výnosnosti.

Pro nákup podílových fondů je obvykle nutné sepsat smlouvu, tedy zcela bez námahy to nebude. Můžete však podílové listy dokupovat nepravidelně a za nepravidelnou částku.

(5) Abychom doplnili možnosti spoření, je nutné se ještě na okraj zmínit o stavebním spoření. Jeho osud je však nejasný. Ruku na srdce – tento typ spoření je výhodný zejména díky podpoře státu a ta je z logického hlediska neopodstatněná. Tedy lze očekávat, že snahy státu o zrušení této podpory budou pokračovat až do úspěšného konce. Zároveň lze očekávat, že použití takto naspořených prostředků bude přísně účelové, tedy na výstavbu nebo rekonstrukci vlastního bydlení.

Pro stavební spoření je nutné uzavřít speciální smlouvu se stavební spořitelnou, přičemž vaše úložky peněz bude muset být pravidelné a ve stejné částce.

Z těchto důvodů stavební spoření nedoporučujeme, pakliže nebudete vysloveně chtít spořit na bydlení a zároveň přijmete určitou nejistotu spojenou s osudem stavebního spoření.

Komentáře

  1. Alex :

    Jak to, ze platebni karta je taky ucet? To je preklep.

    • Malé peníze :

      Spořicí karty se vydávají jako karty debetní, tedy je nutné ke kartě mít účet (u kreditní karty by to fungovalo asi stejně). Banka to ve svém marketingu nebude uvádět, ale pravdou je, že ve skutečnosti budete účet mít a právě na účtu se budou hromadit a úročit vaše prostředky.
      Je to také tím, že karetní společnosti (Visa, MasterCard či další) zpracovávají poze platební karty a jejich trasnakce, nikoli např. úročení vkladů nebo bankovní transakce.

Napsat komentář: Malé peníze Zrušit odpověď na komentář